Na zaměstnance propuštěné v důsledku hospodářské krize bude možné využít finanční prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) proto přijalo řadu organizačních opatření. Cílené regionální programy úřadů práce

Čerpat tyto „evropské“ peníze bude možné následujícím způsobem: úřad práce zpracuje Cílený regionální program a předloží ho MPSV. Pokud ho MPSV schválí, vyčlení na něj prostředky z aktivní politiky zaměstnanosti, tj. z českého státního rozpočtu. A zpětně bude moci MPSV, pokud se při realizaci programu dodrží všechna „evropská“ pravidla, požádat Evropskou komisi o finanční příspěvek z EGF. Programy mohou úřady práce předkládat od dubna 2010, a to na období 2010–11. Příspěvek Komise může dosáhnout až 65 % nákladů vynaložených na realizaci programu.

Předložené programy se musí týkat pracovníků z jednoho podniku, který propustil nejméně 500 zaměstnanců během čtyř měsíců, resp. stejný počet propuštěných v průběhu devíti měsíců z malých a středních podniků. Do těchto počtů lze zahrnout i zaměstnance propuštěné z dodavatelských a odběratelských firem.

Nové pracovní uplatnění nezaměstnaných

Cílené regionální programy doplňují stávající systém nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Programy mohou obsahovat pouze aktivační opatření, zaměřené na nové pracovní uplatnění propuštěných zaměstnanců, jako je pomoc při hledání nebo přechodu do nového zaměstnání, profesní poradenství, odborná příprava a rekvalifikace, certifikace získaných zkušeností, podpora podnikání nebo pomoc při zahájení samostatně výdělečné činnosti. Zvýšená pozornost může být věnována zaměstnání znevýhodněných či starších pracovníků, aby zůstali na trhu práce nebo se na něj vrátili. Z Evropského globalizačního fondu nelze hradit náklady na podpory v nezaměstnanosti nebo jiná pasivní opatření sociální ochrany.

Evropské formuláře patří mezi důležité doklady spojené s prací v jiné zemi EU/EHP či Švýcarsku. Před tím, než budete některý z nich vyplňovat, můžete využít náš základní přehled, abyste se v nich lépe zorientovali.

Formuláře slouží pro vzájemnou komunikaci institucí v jednotlivých zemích, nevystavují se však automaticky. O vystavení formuláře žádá buď pracovník, nebo odpovědná instituce. Toto záleží na konkrétním účelu, typu formuláře a dané zemi.

Jazyk není překážkou

Evropské formuláře mají jednotný formát a jsou k dispozici ve všech oficiálních jazycích EU. Není tedy žádnou překážkou, pokud odevzdáte formulář vyplněný v češtině pracovníkovi instituce v jiném státě. Pokud se chystáte vyjet za prací či studiem do zahraničí, měli byste se před odjezdem informovat o tom, zda a jaké formuláře budete potřebovat. Evropské formuláře dostanete od kompetentních institucí buď přímo, nebo na základě předložené žádosti. Některé formuláře jsou určeny pouze pro výměnu informací mezi institucemi různých států.

Evropské formuláře jsou rozčleněny do jednotlivých řad podle toho, čeho se týkají. Tady je jejich přehled:

• Formuláře řady E100 – příslušnost k právním předpisům a zdravotní pojištění,
• Formuláře řady E200 – sociální a důchodové pojištění,
• Formuláře řady E300 – pro účely zaměstnanosti a nezaměstnanosti,
• Formuláře řady E400 – rodinné dávky.

Formuláře, se kterými se setkáte nejčastěji

E104 – Formulář dokládá, po jakou dobu jste byli pojištěni ve státě EU/EHP, popř. jak dlouho jste zde byli zaměstnáni. Formulář je třeba si vyžádat u příslušné instituce v zemi, kde ukončíte zaměstnání. Po návratu do ČR ho předložíte své české zdravotní pojišťovně.

E106 – Formulář slouží pro zajištění nároku na plnou zdravotní péči v ČR v případě, že pracujete v jiném členském státě EU, a přitom nadále bydlíte v ČR. Žádost musíte předložit zahraniční instituci, u které máte pojištění. Formulář E106 pak předáte české zdravotní pojišťovně, která vás naposledy pojišťovala. Tento formulář vám zajistí nárok na plnou lékařskou péči v obou zemích.

E301 – Formulář E301 budete potřebovat v momentě, kdy ukončíte své zaměstnání ve státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku a budete se chtít registrovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce v ČR. Potvrzuje totiž dobu, která bude zohledněna pro poskytnutí dávek v nezaměstnanosti, a zároveň jím lze prokázat zdravotní pojišťovně v ČR i dobu zdravotního pojištění v zahraničí. O jeho vystavení je třeba požádat příslušnou zahraniční instituci v zemi posledního zaměstnání, což je možné i po návratu do ČR. K žádosti je vhodné přiložit kopie těchto dokumentů: zápočtového listu, výplatní pásky, identifikačního čísla pojištění, pracovní smlouvy atd. Obvyklá lhůta pro vystavení formuláře se v jednotlivých státech liší. Často se jedná o dobu několika měsíců. Formulář E301 ze zahraničí si může místo vás vyžádat i úřad práce. Místa pro vydání formuláře E301 v jednotlivých zemích naleznete na http://portal.mpsv.cz/eures/e301.

E303 – Formulář pro převod dávek podpory v nezaměstnanosti mezi jednotlivými státy. Obecně platí, že nezaměstnaný registrovaný u českého úřadu práce, který pobírá podporu v nezaměstnanosti alespoň po dobu 4 týdnů, získává právo požádat o transfer této podpory do jiné země EU, kde se chystá hledat zaměstnání. V takové situaci vám formulář vystaví český úřad práce. Po příjezdu do jiného státu EU jste pak povinni zaregistrovat se do 7 dnů u příslušného pracovního úřadu, a zajistit si tak pobírání exportovaných českých dávek. Maximální doba převodu dávek do zahraničí je omezena. Před uplynutím této doby se nezaměstnaný musí vrátit zpět do ČR nebo se z úřadu práce odhlásit v případě, že v zahraničí najde práci. Informace o převodu podpory v nezaměstnanosti do zahraničí získáte na úřadech práce. Seznam kontaktních míst pro předání formuláře E303 v jednotlivých zemích najdete na http://portal.mpsv.cz/eures/e303.

O problematice formulářů E301 a E303 se více dočtete na portálu EURES v sekci Život a práce v EU/EHP u jednotlivých zemí.

Bližší informace o jednotlivých evropských formulářích vám poskytnou v ČR tyto instituce:

• Česká správa sociálního zabezpečení – www.cssz.cz,
• Centrum mezistátních úhrad – www.cmu.cz,
• úřady práce,
• zdravotní pojišťovny.

...zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.
Dnem 1.10. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti.

Státní politika zaměstnanosti usiluje:

* o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,
* o produktivní využití zdrojů pracovních sil,
* o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.

Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce.

Úřady práce (ÚP) jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejichž nadřízeným orgánem je MPSV - Sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce (SPZTP MPSV). ÚP mají tyto funkce:

* sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky;
* informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil;
* zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání;
* poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací;
* vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti;
* rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení;
* organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání;
* hmotně podporují vytváření nových pracovních míst; podporují vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením;
* vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jejich rodinnými příslušníky;
* spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, při organizačních a racionalizačních opatřeních, dále spolupracují s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy;
* kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů;
* hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce.

Přehled základních právních předpisů o zaměstnanosti

1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“)
2. Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „prováděcí vyhláška“)
3. Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců
4. Nařízení vlády č. 515/2004 Sb. o hmotné podpoře na vytváření pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

Aktivní politika zaměstnanosti

Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti:

a) rekvalifikace
b) investiční pobídky
c) veřejně prospěšné práce
d) společensky účelná pracovní místa
e) příspěvek na zapracování
f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Rekvalifikace

Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání.

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.

Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách.

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb.).

Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání ve:

* vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání,
* speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti,
* vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů,
* vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání , kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti,
* ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání,
* jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající.

Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců.

Investiční pobídky

* hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zák. č. 72/200 Sb., o investičních pobídkách a změně některých zákonů v platném znění
* dotace na rekvalifikace zaměstnanců podle „Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center a center strategických služeb“

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP.

Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru.

Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění.

Společensky účelná pracovní místa

Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst (SÚPM) je vymezena § 113 zákona o zaměstnanosti.

Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem.

Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.

SÚPM se rozumí:

* pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění,
* nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej může poskytnout ve formě:

a. návratného příspěvku,
b. příspěvku na úhradu úroků z úvěrů,
c. jiného účelově určeného příspěvku,
d. částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejného zdravotní pojištění.

Příspěvek na zapracování

Příspěvek může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče (dle § 33 výše zákona o zaměstnanosti). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a může činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu 6 měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy.

Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Chráněné pracovní místo a a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postižením.

Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření CHPM i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. CHPM musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

Chráněná pracovní dílna (CHPD) je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základě dohody s úřadem práce. CHPD musí být přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení atd. CHPD musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPD. Maximální výše příspěvků je stanovena § 76 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.